Brandarisrace závod historických plachetnic

Také si myslíte, že historie se nevrací? Že už nikdy nemůžete zažít pohled na moře jako před sto lety? Omyl, stačí zajet v říjnu do holandska!

Závod historických lodí, které tvoří unikátní tzv. „Hnědou flotilu“ 500 krásek, brázdících holandské pobřežní vody i kanály, je v současnosti jedním z největších setkání plachetnic na světě. Pluje se z holandského přístavu Harlingen na jeden z Fríských ost rovů, Terschelling. Prestižního závodu se každoročně zúčastní celkem 80 lodí z důvodu kapacity přístavu v Terschellingu. Na ostrově stojí 420 let starý maják Brandaris, po kterém je závod pojmenován. Le- tos se Brandaris Race pojede už po jednadvacáté.

Všechno má svůj začátek a tak mě napadá otázka, jak se zrodila myšlenka tento závod uspořádat? Jednotliví majitelé lodí a většinou také skippeři brázdí vody Waddenzee se svými klienty celou sezonu. Samozřejmě spolu také občas soutěží. Touha poměřit své síly také dala základ myšlence uspořádat významný a prestižní závod. Přesněji řečeno touha skipperů vytáhnout se před ostatními a ukázat, kdo je nejlepší. Námořníci se mezi sebou neustále hecovali, až si to jednou „rozdali“. První závody se rozhodně neobešly bez kritických situací. Každý chtěl totiž zvítězit, a tak se občas někdo odhodlal k nestandartnímu manévru, při kterém občas došlo ke koliziči dokonce k poškození lodi. Nikoliv však fatálnímu nebo ke zdravotní újmě, jednalo se především o to, kdo si získá respekt před ostatními.

Časem se toto poměřování sil a dovedností změnilo v pravidelné závodění, ale již podle jachtařských regulí a v gentlemanském duchu. Dnes se závodí v 5 kategoriích a plachtí se na rychlost. Regata se koná vždy předposlední sobotu v měsíci říjnu a po ní se na dalších několik měsíců pomyslně moře uzamkne. V letošním roce se uskuteční 17.–19. 10. 2014.

Před loňským kláním byla předpověď počasí nepříznivá, očekávalo se zataženo s deštěm a nízkými teplotami. Je mi zima, jen co na svou cestu pomyslím. Vyrazili jsme v pátek ráno z Prahy. Cesta je docela příjemná, a když jsme se k večeru blížíli k cíli, kterým bylo holandské přístavní městečko Harlingen, vysvitlo sluníčko. Vítali nás kanály lemované nádhernými loděmi, jejichž pojmenování vyvolává pocit dálek a časů dávno minulých. Na svůj velký den netrpělivě čekalo 80 klipperů, skutsje, tjalků a lemsteraaků. Když vynásobíme počet lidí dvaceti pěti, což je průměrný počet lidí na palubě, dostaneme se k počtu dvou tisíc, a to už je slušný počet závodníků. Zájem byl sice větší, ale přístav na Terschellingu více lodí „k parkování“ nepojme. Kolem nás byla slyšet čeština. Jakby ne, když Češi tvořili posádky čtyř lodí, z toho 3 byli členové Sailing clubu s jejich rodinami a přáteli. Jirka Brožek s Romanem Čapkem, kteří jsou zkušenými kapitány a zakladateli klubu, organizovali pro milovníky jachtingu účast na regatě už potřetí a pokaždé s větším zájmem. Vloni nás bylo téměř 90.

Nalodili jsme se na dvojstěžník Poolster, což je v češtině Polárka. Ráno jsme
ve vytopeném salónu posnídali a vyslechli pokyny mladičkého blonďatého kapitána Josky, který s dalšími dvěma „námořníky“ povede naši loď téměř 20 námořních mil ve vodách Wattového moře do cíle. Opustili jsme podpalubí, zaujali své pozice na palubě a užívali si úžasné defilé lodí, když jsme na motor proplouvali kanálem na volné moře. Diváci kolem nás nám přáli příjemnou plavbu. Kolem nás pluly i další dvě „české lodě“ – Frans Horjus a Actiefe. Všem se honila hlavou otázka: „Vyhrajeme“? Cvakali jsme fotoaparáty, abychom si přivezli snímky nádherný lodí, nábřeží cihlového přístavního městečka a také kousek té příjemné atmosféry. Za chvíli jsme už byli na volném moři a pomyslné startovníčáře. Přišla naše chvíle a vytáhli jsme plachty vzhůru, jako všechny ostatní lodě. Byla to pořádná dřina a znamenalo to tvrdou práci pro několik dobře stavěných chlapů. Rozhlédla jsem se kolem sebe a dívala se na holandské mistry a jejich oplachtěné lodě v mlžném oparu. Byla to nádhera, tolik historických plachetnic pohromadě. Joska doladil poslední plachtu a s úsměvemřekl: „krásný vítr“! A už nás nic nezastavilo. Užívali jsme si nádherný pocit z plachtění a občas dle pokynů měnili natočení plachet. Asi po 4 hodinách plavby jsme byli v cíli. Vystoupili jsme z lodi a vydali se na obhlídku ostrova. Někdo pěšky, někdo na kole. Terschelling je jeden z malebných fríských ostrovů, který vás zaujme borovými lesy, písečnými dunami, malými rybářskými vesničkami s místními hospůdkami a rybárnami. Večer při kytaře jsme si sdělovali své zážitky a pocity. Ráno jsme se vrátili zpátky do Harlingenu. To jsem ještě netušila, jak si krásně nedělní den vychutnám pohodovým plachtěním a vyzkoušením různých manévrů. Ti co měli zájem si mohli zkusit loď kormidlovat.

„Tady musí být krásně v létě“, pomyslela jsem si, „kdy se dá v moři i vykoupat a vychutnat si další aktivity na moři i na souši“.

Většina lodí se pronajímá. Plaví se podél pobřeží, zajíždějí na Fríské ostrovy nebo se plaví po kanálech. Na historických jachtách lidé tráví rodinou dovolenou, oslavují narozeniny nebo si sem vyrazí na firemní výlet. Někteří si tady řekli své „ano“ při námořnické svatbě.

Takže hurá na plavbu!
více info: www.sailing-club.cz

Text from Travel Digest 02/2014

De Brandaris (c) Odysseus 2003